Výživa ryb III

Podle vtipu, co to tam ten pán dělá? On pouští rybičkám vzduch. (rybář spadl pod led) A taky je krmí. Ono totiž opravdu, rybky se spokojí s málem, respektive skoro s čímkoliv. Ale opravdu, ne s čímkoliv. Prakticky všechny ryby jsou kanibaloidní, a pokud nemají co žrát, tak se uchýlí k řekněme náradní potravě, a tou je cokoliv co není dost silné, aby snědlo je samé, včetně příslušníků vlastího druhu. Prostě hladové rybky sežerou prakticky cokoliv. Je pak nezajímá zrovna co v nádrži roste. Rybky v nouzi (ryby v rybníce v nouzi) se prostě obslouží nejbližší možnou stravou, slabší než aby sežralo je samotné. Ostatně, u ryb to často funguje i v případě, že mají dost potravy. Třeba taková krásně barevná rybička jménem beta bojovnice. Dejte dva samce do jednoho akvária, a jeden skončí coby obraná kostřička na dně.

Výživa ryb II

Naprostá většina ryb je víceméně všežravá až masožravá. (Tedy, maso ehm.. červo a hmyzožravá by odpovídalo více) A Tak nepohrdne Prakticky ničím co se dá ve vodě potkat. Počínaje červíky a larvami komárů, vodoměrkami na hladině konče. Má to značné výhody, díky tomu že ryby spolykají prakticky vše, tak obvykle mívají potravy dosttek. Alespoň tedy v přírodních podmínkách, v rybníku kde žije mnoho ryb na jednom místě by se samozřejmě neuživily. Jinak holt nastane efekt dobře známý všem akvaristům, rybky se navzájem sežerou.

Čím se vlastně ryby živí?

V zásadě by se dalo říct, že jsou ryby dravé, které se živí téměř výhradně živou kořistí, a ty ostatní, které jsou víceméně všežravé. Ryb přímo dávajících přednost rostlinné stravě je poměrně málo, většina se prostě obslouží vším co potká, ať již jde o různé larvy hmyzu, drobné živočichy zdržující se poblíž dna, či jednotlivé drobné rostlinky a živočichy spojované pod jménem plankton. Případně nepohrdnou zbytky kolegyně ryby, ale to hlavně v době nouze. Na druhou stranu, co se týká návnad, tak naprostá většina ryb je ochotná akceptovat běžně se vyskytující žížalu, případně kuličku těsta na háčku.

Lipan

Neboli lipan podhorní, (Thymallus thymallus) je rybou jak již samo jména naznačuju libující si v čistých a stále ještě značně prudkých vodách někde pod horami. Dorůstá velikostí asi 25-40 centimetrů, má zlatavou barvu, duhové ploutvičky, šupiny uspořádané v řádcích. Jde o lososovitou, dravou rybu. Má výraznou hřbetní ploutev a jen relativně málo černých teček. Není rybou ani zvláště bojovnou, ani příliš velkou, ale je značně oblíbený pro svůj půvab.

Všelijaké další potvory

Obecně míněno to co se nazývá plody moře. Jde o různé krevetky, sépie, chobotničky a podobně. Obvykle prostě vše co se chytí do sítě a není to ryba. Pravdou je, že různé tyto potvůrky někteří lidé dost nemusí, a to ani vidět, natožpak konzumovat, ale naopak jiní v nich vidí lahůdku. Fakt je, že různé druhy se různě upravují (smaží či vaří, krevetky se musí vyloupat, a podobně) a také různě chutnají (třebas zmiňovaná kreveta je dobroučký kousíček masa, zatímco pořádný kus z velkého kalamara (nejen malinkaté calamares kroužky, oni existují i podobné potvory obřích rozměrů, ze kterých jsou celé velké kusy masa) je vždycky gumovitý.. (ale také šťavnatý a dobrý, stačí jen hodit na rozpálenou pánev) Obecně jsou tito tvorové velmi vítáni snad ve všech přímořských kuchyních. U nás k dostání ve zmražené podobě, což nikdy není tak dobré jako čerstvé.

Mušle

Mušličky jsou nejen krásné (Jak by vám tvrdily povahy krasudušné) ale také jsou jedním z plodů moře a jako takové jsou též hojně konzumovány. Zápisy o jejich konzumaci (spolu též s ústřicemi) sahají značně daleko do starověku. Jsou chuťově výborné a obecně patří do větiny kuchyní ze středomořské oblasti. Vynikající hlavně s vínem a bílým pečivem. Ale není všechno zlato co se třpytí, mušle (slávky) dens musí být pod důkladnou hygienickou kontrolou, protože se v moři s oblibou usazují z oblastech vyústění stok (mají tam prostě dost výživy) a tak by mohlo zvyšování úlovku prostřednictvím sběru mušlí ze stoky výrazně ohrozit zdraví. Jinač jen v Evropě se ročně zkonzumuje okolo 100 tisíc tun slávek.

Krab

Krab je živočichem mořským, byť je vzdáleně příbuzný s naším rakem. Současně je ale vzdáleně příbuzný s pavouky, (klepítka, 8 nohou) takže je mnoho lidí jaksi nemusí na pohled, nicméně jde o uznávanou lahůdku. Postaru se lovili do pastí, dnes je bohužel převládajícím způsobem očesání celého dna vlečenou sítí. Jinak je krab (čerstvý, ideálně ještě živý) opravdu vítaným hostem v kuchyni. Nebudeme si nic namlouvat, tohle není o rybaření, ale o prvotřídním gurmánském zážitku. Ovšem bohužel také za prvotřídní finance.

Raci

Ještě před takovými sto lety (v čistých obalstech zachovalejší přírody ještě před padesáti) byli ryci v každé říčce. Převážně chudí vesničané je vesele chytali a baštili po tisících a nikde ničemu to nevadilo. Zato později bohužel začalo raků ubývat. S příchodem masivního znečišťování řek a říček, jak nečištěnými odpadními vodami, tak přebytečnými chemikáliemi, se jim postupně životní prostor zůžil na nic. Ono na vyhubení celé polulace stačí jedno přehnaně pohnojené pole, odkud spláchne déšť hnojiva do potoka. A tak holt jsou dnes raci na seznamu chráněných živočichů, a nejde jen o to, že je chytat nesmíte, ale vůbec vidět v přírodě raka je skoro zázrak.

Treska

Treska není rybou našich vod, ale zato rozhodně mezi lovné ryby patří. Ovšem pozor, ono jako u všeho je obrovský rozdíl mezi rybou chycenou v čisté přírodě vlastnoručně (a ideálně opravdu čerstvě) a rybou která proslš průmyslovým zpracováním. (už vůbec nemluvě o tom, že to co se vozí do ČR, je levné a je označené jako filé z tresky je jakýsi slis ze zbytků co při zpracování odpadnou. Známý to posledně označil za lisovanou špínu ze dna rybářské lodi, a bohužel nebyl zas tak daleko od pravdy.) jinač dorůstá délky skoro 1,4M a váhy 60, 70 a více kg. Respektive dorůstala, dneska jsou díky průmyslovému lovu běžné tresky okolo 10kg váhy, ale ani to snad rybáře neurazí. Mimochodem poslední dobou jsou docela v módě rybářské dovolené například v norsku a podobně. Ten kdo má doma pořádný mrazák si při takové dovolené přijde na své, a pokud má rád nejen lov, ale i konzumaci ryb tak ho vyjde prakticky na nulu, protože za náklady v relativně rozumné výši (není to až tak daleko, na místě je levně) získá takových ryb, že má na rok o jídlo postaráno.

Kapr

Představovat kapra jistě netřeba, snad každý ví jak vypadá. SPíš neuškodí si popovídat o jeho způsobu života, a kde vůbec jsou kapři k najití. Ve vodě.. Ale to není dobrý vtip. V mysli prakticky všech lidí je kapr spjatý pouze s chovnými rybníky. Tedy, kapr bahňák. I po dlouhém nechání v čisté vodě je vždy bahnitý a nechutný. A sory, sice se říká, že po namočení v mléce ztratí bahnitou chuť, ale proboha, kdo má náladu jíst něco, co se musí buhvíjak upravovat, aby to nebylo odporné. Nicméně kapříci žijí i jinde, než jen v rybníkách. O hodně lépe jsou na tom ti z přírodních jezer, kde není bahnité dno. A zcela nejlepší chuťově je kapr z řeky či říčky. Ovšem z řeky čisté. Kapr má sice rád klidnou vodu, ale bohužel u většiny našich řek v místech kde se uklidní je už voda tak zaprasená, že ryby tam žijící jsou hnusné. Pamatuji jednou, soused přinesl kapříka.. Byl na šumavě a lovil v takové říčce, mělo to šířku asi 3 metry, hloubko maximálně půlmetr. Teoreticky by tam kapři vůbec neměli být, ale to co vytáhl byl kapitální kousek. Délka že se kapřík špatně vešel do ledničky, váha.. Hm, kolik tak mohl vážit? 5-6 kg určitě, možná víc. Ale to byla opravdu lahůdka, kapřík chutnal snad lépe než losos. Opravdu čerstvá ryba z čisté vody. Vřele tedy doporučuji hledat kapříky na místech méně obvyklých. Menší množství úlovků je bohatě vyváženo jejich kvalitou.

Šupiny

Ryby mají šupiny především na svou obranu. Jde o pozůstatky pravěkých kostěných pancířů, do kterých se oblékaly před stovkami milionů let. Ale co s tím má dělat člověk, který nehodlá nestravitelné šupiny pojídat, ale na rybu má chuť? V zásadě jsou dvě možnosti: Buď rybu oškrábat (tupou stranou nože, tupým nožem či nějakým plechovým udělátkem), nebo kůži stáhnout a rybu prostě upravit bez kůže. Ostatně některé druhy ryb mají šupiny zarostlé v kůži tak hluboko, že prakticky oškrábat nejdou. Také jaksi rybu stáhnout nenadělá v kuchyni takový neskutečný nepořádek jako škrábání, ale co holt s tím, když je vypečená kůžička tak dobrá? (Mimochodem, nevím jaký má kdo názor na kapry bez šupin, ale mě nějak nesedne, i když by to jinak byla zajímavá "kuchyňská úprava už zaživa".)

Amur bílý

Amur bílý (Ctenopharyngodon idella - Valenciennes) Je poměrně velkou (50-80 cm) kaprovitou rybou. U nás není původním obyvatelem vod, je však výborně zabydlen. Amur má válcovité tělo s malou, širokou hlavou, krátkou hřbetní ploutev, šupiny připomínající tvarem i barvou kapra. Je sice všežravec, ale dává výraznou přednost rostlinné stravě. Je to ryba poměrně bojovná, a zážitky ze souboje s většími kousky jsou nezapomenutelné.

Vyza velká

Vyza velká, latinsky Huso huso, je největší jeseterovitá, a vůbec sladkovodní ryba na světě. běžně dorůstá 2-3 metry délky, ale údajně je maximální vzrůst někde nad osmimetrovou hranicí. (Hm, na jakou udici se loví 8 metrů dlouhá ryba? Vždyť musí vážit alespoň nad tunu..) Na hlavě má vpředu krátký, špičatý rypec, 4 vousky před ústy. Ta jsou veliká, zabírají prakticky celou (nezanedbatelnou) šířku hlavy. Na hřbetě a bocích má řady kostěných štítků, horní část ocasní ploutve je mnohem větší než spodní. Jde samozřejmě o rybu dravou.

Losos

Na lososa jsem si dneska vzpoměl poněkud přízemním duševním postupem, potkal jsem ho totiž v lednici, když jsem se díval, cože si to udělám zítra k obědu. Ne, na tohohle krasavce zatím nedojde, ale na jeho popis ano. Losos Obecný, (Salmo salar) je překrásná stříbřítá ryba, jež představuje symbol síly a nezdolnosti s níž se vrhá i do vodopádů proti proudu. Je to ryba dravá s hákovitou spodní čelistí, barva těla je stříbrná s tmavými skvrnami. Dorůstá 70-90 cm, ale k vidění jsou i kousky jimž do 150 cm moc nechybí. Vytírá se v řekách, ale prakticky celý zbytek roku tráví v moři. V ČR nějaký čas zcela vyhuben, nyní díky obětavé práci ochranářů (vysazujících v řekách tisíce malých plůdků) se rok co rok opět někteří vracejí z moří na místo, kde započala jejich pouť, aby tam dali život novému potomstvu. Prakticky neexistuje krásnější úlovek, tedy v zemích kde se smí lovit.

Candát obecný

Candát obecný (Stizostedion lucioperca) je u nás nepůvodní (ale výborně zdomácnělá a hojně rozšířená) dravá ryba. Běžně dorůstá velikosti 40-70 cm, ale kapitální úlovky měří i nad metr. Má dvě hřbetní ploutve, z toho první je ostnatá, ploutve šedavé až bělavé. Protáhlé aerodynamické tělo, v tlamě "psí zuby", opalizující oči. Jde o rybu značně silnou a bojovnou, již i těch 60 cm dlouhá umí nadělat mnoho problémů při snaze dostat jí na břeh. Poskytuje velmi chytlavé zážitky při lovu, a je pěknou kořistí.

Plotice obecná

Plotice obecná (Rutilus rutilus) je jednou z našich nejběžnějších ryb. Žije ve všech druzích vod, jak v nížině, tak i v pahorkatinách. Dorůstá velikosti 25-30 cm, hřbetní ploutev leží nad břišními, spodní část těla je za břišními ploutvemi zaoblena a kryta šupinami. Ryba jíž si asi žádný rybář nebude považovat jako kořisti, zato ji ale na háčku najde poměrně často.

Perlín ostrobřichý

Perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophalmus) je rybou žijící poměrně běžně na spodních tocích řek, v postraních ramenech a zapomenutých tůních. Co se týká velikosti, tak nijak extra nevyniká, běžně dorůstá 25-35 cm. Má ze stran zploštělé tělo, za břišními ploutvemi má jakýsi kýl, pokrytý šupinami a velmi ostrý (od toho jméno). Vzrostlý je převážně vegetarián, mladší se živí zooplanktonem. Přirůstá poměrně pomalu, velmi často tvoří kořist větších dravých ryb.

Karas obecný

Karas obecný (Carassius carassius) je rybou kaprovitou, obývající převážně teplé, stojaté vody. Jeho maximální velikost je asi 45 cm, běžný úlovek mívá asi 30. Oproti kaprovi má vyšší tělo a enmá vousky. Je rybou poměrně opatrnou, ulovit jej není snadné. Jinak není příliš hodnotnou kořistí. (Mimochodem, fotka pochází z jakéhosi ruského serveru, tak na mě snad nepřijde ruská mafie za to.)

Pstruh obecný

Kdo by neznal pstruha, krásnou (a také velmi chutnou) rybu nejen našich potoků a říček. Pstruh obecný (Salmo trutta) je pomenší dravá ryba, živící se korýši a menšími rybkami. K poznání je podle typického stříbrného zbarvení s hnědými skvrnami. Pstruh je jak odnotnou rybářskou kořistí, tak i výborným ukazatelem čistoty vody, žije otoiž pouze ve vodách opravdu čistých a vzdušných.

Lín obecný

Lín obecný (Tinca tinca) je ryba poměrně zavalitá, o délce asi 30-60cm. Má velmi malé šupiny, zarostlé hluboko v kůži, takže na první pohled vypadá, jako by vlastně žádné šupiny neměl. Žije převážně v pomalu tekoucívh vodách, při dně. Potravou jsou mu drobní živočichové ode dna a také vodní rostliny. Samice má delší ploutve než samec (ale chutnají oba stejně..). Jelikož je například Francouzy považován za lahůdku, naprosté většina úlovků se vyváží. Upřímně řečeno, mě připadá (a vždy připadal) podle vzhledu jako trochu natvrdlý trouba.

Bolen

Bolen dravý (Aspius aspius) je velká (60-100 cm) kaprovitá dravá ryba s protáhlým tělem, širokými ústy a krásně stříbrnými šupinami. Žije převážně na dolních tocích řek a v údolních nádržích, místy velmi hojně. Živí se malými rybami a různými obratlovci a podobně. Je velmi ceněnou sportovní trofejí. Výborně se uplatňuje při likvidaci různých plevelných ryb.

Amur bílý

Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) je kaprovitá ryba, pocházející původně z čínských řek a z veletoku Amuru. Odtamtud k nám byli dovezeni před několika desítkami let. Jde o rybu velmi hospodářsky výhodnou, protože rychle roste, a navíc je býložravá, lze ji proto přikrmovat posekaným jetelem, vojtěškou a podobně. Jeho maximální vzrůst je uváděn 1,5 metru, ale upřímně pochybuji, že se v čechách pohybuje mnoho kousků nad metr. (Tedy, ne že by metrová ryba byla špatným úlovkem, ale jestli vyroste klidně o 40-50 cm více..) Jde o rybu krásnou, a větší kusy snadno zvednou jinak relativně neúspěšnému rybáři sebevědomí.

Okoun říční

Okoun říční (Perca fluviatilis) je dravou rybou žijící velmi hojně v našich řekách. Kdo by neznal pruhované stíny míhající se pod hladinou? Žije jak v tekoucích, tak i stojatých vodách, jeho potravou jsou bezobratlí a menší rybky. Má ostnatou hřbetní ploutev, a břišní ploutve blízko u sebe. Barva těla je žlutá, s několika svislými černými pruhy. Okoun doroste velikosti i 60 cm, ale běžná velikost je tak 35-40, zvláště v uzavřených nádržích, kde nemá populace okounů tolik potravy.

Mník jednovousý

Mník jednovousý, latinsky Lota lota je naší jedinou treskovitou rybou. Je to vlastně takový dravý všežravec, žijící nočním životem, mnoho rybářů jej v životě nezahlédlo. 6ije v chladných, čistých vodách, a narozdíl od ostatních ryb je aktivnější v zimním období. Má hnědou, střídavě světle a tmavě hnědě mramorovanou kůži s jemnými šupinami. Na bradě vyrůstá jediný, poměrně krátký vous. Zajímavostí jsou dvě hřbetní ploutve, první je kratší, druhá poměrně dlouhá. Břišní ploutve jsou posunuty do místa před prsními.

Mušle

Mušle, mušličky. Ne, teď nemám na mysli jejich schránky, ty jsou sice také pěkné, ale mě jde o obsah uvnitř. Mušle jsou totiž (sladkovodní i mořské) živočichové mimořádně vhodní k pojídání. Tedy, některé druhy (většina) a za určitých okolností, například musí být čerstvé, případně zamražené jako čerstvé. Jejich těla jsou totiž značně citlivá, a relativně rychle podléhají rozkladu. Každopádně lze tyto tvory konzumovat na mnoho způsobů. Ať již ústřice syrové s citronem, případně mušle v různých omáčkách, se zeleninou a podobně.

Filé po japonsku

A když už jsem tak zas jednou skončili u ryb z hlediska požírání, tak mohu vřele doporučit recept na filé po japonsku. Potřebujete rybí filé, sojovou omáčku, pepř, zázvor, bobkový list, červené víno, solamyl, olej. Co s tím? Svařte několik lžiček sojové omáčky (podle chuti, naší české, či japonský originál) s trochou pepře, zázvoru, dva či tři bobkové listy a něco červeného vína. Filé osolte, opepřete, obalte v solamylu a osmažte na pánvi na oleji. Vychladlé pak vložte do marinády a nechte pár hodin odležet. (případně zajisté lze konzumovat podobně jako sushi, tj do marinády namáčet a pojídat)

Štika

Štika je podle mne zvláštní ryba - je sladkovodní a přitom připomíná malého, ale hrozně zubatého krokodýla. Jak se tak příroda vyřádila! Pokud bych se vyjádřil jako tomu bývá ve starodávných snářích, štiku viděti, to bych zrovna nemusel. Ale štiku jístni - no, to je jiná! Tedy ulovit bych si jí nemusel, jednak mne lov na žádný způsob nebaví a hlavně mi připadá poněkud barbarské, aby si člověk napřed něco zabil a potom to snědl. Ovšem když to uloví někdo jiný... Taková štika na modro je přece náramná pochoutka a přitom příprava trvá pár minut! Stačí vzít asi 60 dkg štičího masa (podle možnosti je dobré nepoužívat maso z ryby těžší než 2 kg. - taková bývá většinou stará a proto suchá), 15 dkg. másla, 3/4 l. vody, 1 dl. octa, sůl, cibuli a pepř. Máslo se rozpustí, v kastrole se přivedou do varu všechny přísady, vloží se omyté štičí maso a vaří se 6 - 8 minut. Takto upravená štika se podává s máslem a vařenými brambory a dle mého názoru je výtečná!

Rozdíl mezi sladkou a slanou

Vodou je na jednu stranu ohromný, ale na stranu druhou jde prakticky o jedno a totéž. V obou je rozpuštěný kyslík, obojí je tekutina o podobné hustotě, podobně proudící. Z toho logicky vyplývá že i ryby mají podobný tvar těla ať již žijí v řece, rybníku nebo moři. Na druhou stranu slaná voda obsahuje značná množství solí (ne jen soli kuchyňské, NaCl, i když je jí tam většina) a liší se výrazně například maximální hloubkou a podobně. Každopádně jak dokazují například lososi, jedna a tatáž ryba může klidně žít v obou přostředích, a naprosto nic jí to neudělá. Předpokládám že je to spíše podobné jako když přijede člověk zvyklý na čistý vzduch do Prahy, nebo na mostecko. Rozdíl je sice veliký, ale po chvíli si zvykne.

Nejen sladkovodní

Poslední dobou se zde mluvilo jen o rybách sladkovodních, a to by se mělo napravit. Tedy od zitřka se vyskytnou nějaké mořské rybišky a jiné potvůrešky, vše prudce jedlé. Ono vůbec je toho v mořích jedlého mnoho, ryby, měkkýší, různé vícenohé potvůrky, mušle a tak. Jde jak o množství jedinců, tak o množství rodů.

Vranka obecná

Vranka obecná (Cottus gobio) není ani tak rybou lovnou, ale spíše šikovnou návnadou. Jde totiž o rybku o velikosti do asi 12 cm (většinou tak 10) žijící u dna čistých říček a potoků, která má sice pro člověka poměrně divný vzhled, ale takový pstruh se na ni očividně dívá poněkud jinak. Je to ryba s plochým tělem, poměrně širokou tlamou, barvy hnědo tmavohnědě flekaté. Břišní ploutve nedosahují k řitnímu otvoru, nemá vousy. (fuj, sehnat od téhle potvory obrázek co by neměl přímo na sobě copyright bylo skoro nemožné.)

Začla pstruhová sezona

Tak nám začala pstruhová sezona, Předpokládám že všichni kdo mohli byli již o víkendu někde venku u vody, jen já holt seděl v místě kde potůček neteče. Ale zas na druhou stranu, ono to není zas až tak zlé, poslední dobou se vyskytují povodně, a to je u nás věc neznámá, právě protože tam není nikde žádná voda. Každopádně co se pstruha týká, ten je rybou dravou, a tudíž útočí na návnadu živě vypadající. Ideální je k tomuto účelu muška, tedy návnada jež svým pohyem v proudu navozuje zdání života, a jejíž živé barvy lákají dravce k útoku.

Zlatá rybka

Jéé, já chci stejně jako hodný rybář chytit zlatou rybku co by mi splnila všechna přání. Nicméně to je asi opravdu jen bájný tvor, chytit se nedá, tak můžeme jenom doufat, že si občas prohlídneme zlaté rybičky v akváriu a že chytíme normální ryby v čisté vodě. (kdyby jí tak alespoň zbývalo dost)

Candát

Candát obecný (Stizostedion lucioperca) je dravá, okounovi příbuzná ostnoploutvá ryba. Dorústá běžně velikostï 40 - 70 cm, rekordní úlovky jsou až do 110 cm. U nás je poměrně běžný, hlavně v přehradách a v řekách v nížinách. Nicméně není původní rybou, všechny dnešní kusy pochází ze zdomácnělých (výborně zdomácnělých) uměle nasazených plůdků. Má dvě hřbetní ploutve, první z nich ostnatou, drobné šupiny, opalizující oči a "psí" zuby v hubě. Jde o cennou trofje, neboť jde o rybu značně nevypočitatelnou, a dosti plachou.

Úhoř

Úhoř říční (Anguilla anguilla) je rybou už na první pohled poněkud podivnou. Podobá se totiž spíše hadům, nemá ploutve, (jen celá zadní část těla je lemována tenkým pohyblivým pásem jež tvoří ocasní, hřbetní i řitní ploutev a žene úhoře dopředu.) Je to ryba dravá, o velikosti asi 50-80 cm, (maximální úlovky dosti nad metr) se šupinami tak hluboko zarostlými v kůži, že nejsou vidět. Velice ceněný úlovek, též vynikající chuti, možné použití je značně široké, většinou však spíše jde o uzení či marinování, než pojídání v čerstvém stavu. (bohužel, něco na bloggeru se rozbilo a tak obrázek nebude, i když jsem se snažil. tkaže, snad někdy příště.)

Lipan podhorní

Lipan podhorní (podhorský) je relativně pomenší (25-40 cm) lososovitá ryba, jež není ani příliš bojovná, ani trofejní, avšak pro svůj půvab si získává srdce mnoha rybářů v podhorských oblastech. Jde o všežravou rybu s malými, do řad usporádanými šupinami, žijící jak již z jména vyplývá spíše v říčkách než v řekách, s oblibou v podhorských oblastech v čisté vodě. (mimochodem, i když je pro lidi hledající nějaký obrázek funkce googlu hledání obrázků velice šikovná, nedivím se že to může velké servery pěkně štvát, pokud si někdo vesele a klidně vypůjčí jejich obrázky a neřekne ani dík. Takže, ty neznámý, od koho jsem si půjčil fotku ryby, děkuju..)

Losos obecný

Losos obecný (Salmo salar) je dravá ryba se stříbrnými šupinami, dorůstající běžmě velikosti něco pod metr (maximální úlovky jsou až 1,5m). Jde o (oh jak překvapivé) rybu lososovitou, která se ačkoliv většinu života tráví v moři rozmnožuje v řekách. Je to ryba pověstná svou silou a vytrvalostí, za svůj život uplave tisíce km v moři, aby se poté coby dospělý vrátil na místo kde se sám narodil a zanechal zde své potomstvo. U nás byli nějaký čas zcela vyhubeni, díky úsilí rybářů se však již opět začala tvořit jejich populace v určitých místech. (Co se tak pamatuji, nasazeno bylo několik tisíc plůdků, a z toho bylo doloženo několik vracejících se dospělých ryb, ale i to je již obrovský úspěch, jestliže se dospělí vrátí několik let po sobě a současně budou nasazováni noví malí z umělého chovu, je veliká šance že by se losos mohl stát opět realtivně běžně vzácnou rybou v našich řekách.)

Tresty

Upozornil také na to, že rozhodující pravomoc rozhodnout o vině a trestu novela přesouvá ze soudu na státního zástupce. Třetím důvodem pro veto byl fakt, že i nynější právní úprava umožňuje přistupovat k pachatelům, kteří se ke svým deliktům přiznají a pomáhají objasnit i jinou trestnou činnost, mírněji než k ostatním. Na dnešek soud naplánoval výslechy poškozených, kteří s výjimkou Kavana přišli. Kohout se s nimi přel a hledal chyby v jejich jednání. "Tehdy jsem byl na Slovensku. Na schůzce s mluvčím slovenského prezidenta," řekl Kohout do očí muži, kterého podle obžaloby připravil o 19.000 korun a 320 dolarů. Českou měnu dal Kohoutovi na obstarání letenky do Thajska, které se ale podle svých slov nedočkal. Dolary mu prý Kohout ukradl doma přímo z peněženky, když u něj jednou nocoval. Obžalovaný ale vinu popírá.

Hlavatka podunajská

Hlavatka podunajská (Hucho hucho)(žeby to pojmenovával někdo se záchvatem padoucnice?). Tato ryba o maximálním vzrůstu něco přes metr a 10 cm (v ČR, jinde až 180 cm) je největší lososovitou rybou obývající Evropské podhorské řeky. Má dlouhé tělo narůžovělé barvy s malými tmavými skvrnami, načervenalou ocasní ploutev a pořádnou tlamu plnou zubů. (Jde pochopitelně o rybu dravou) Je pro svojí krásu a bojovnost velmi ceněna jako sportovní úlovek. Na našem území poměrně vzácná, dnes místy vysazována uměle.

Jeseter malý

Jeseter malý, Acipenser ruthenus je poměrně zvláštní ryba. Její rypec a kostěnými výrůstky chráěnný hřbet a boky ji řadí mezi víceméně živé zkameněliny, než mezi současné ryby. Je (jak by asi nikdo podle jména nauhodl) ze všech jeseterů nejmenší, u nás dorůstá velikosti 40-60 cm, v zahraničí až 1,25 metru. Má asymetrickou ocasní ploutev, je původní v Moravských řekách.

Tloušť

Jelec tloušť, Leuciscus cephalus. Anglický název je také moc pěkný, říkají mu chubb (chubby je tlusťoch) tedy zdá se že snad všem národům zaimponovala pověstná žravost této ryby. Má válcovité tělo, šupiny jsou veliké, s výraznou černou mřížkou mezi sebou. Ústa kulatá, břišní a řitní ploutve jsou červené, ocasní je černá. U nás se vyskytuje prakticky ve všech vodách, s výjimkou podhorských a horských bystřin. (mimochodem, že to takto bude vypadat lépe s obrázky? na netu jich je mnoho, tak proč sem nějaký nepřidat, když jsem se naučil jak.)

Šňůra

Kdysi bývalo oblíbeným způsobem jak chytit mnoho ryb natáhnout do řeky šňůru s mnoha háčky a pak stačilo jen vytahnout. Mám ale dojem, že je to dnes z mnoha dobrých důvodů zakázané, nebo alespoň omezené. Tato pomůcka totiž pochopitelěn dodala rybáři mnoho ryb, ale vzhledem k tomu že jsou prakticky všechyn značně poraněné je výrazný problém s výběrem které nechat plavat, aby dorostly a mohly se rozmnožit, přesněji tato možnost prakticky neexistuje. Na druhou stranu stále jde o mnohem rozumnější způsob lovu než mnoho jiných používaných pytláky, například s pomocí proudu a nebo výbušnin.

Popraskané potrubí v Praze, co to přinese rybám?

Vzhledem k tomu že vodovodní potrubí v Praze popraskalo u rušných komunikací, dá se čekat že to do kanalizace spláchlo pěkně nechutnou směsku olejů a aromatických uhlovodíků. Upřímně, netuším jestli je kanalizace pro odvod dešťové vody spojená se splašky, ale dá se čekat že to co teče z Letenského tunelu a nábřeží najspíš volně stéká do Vtavy. No teda, při představě že jsou lidi co takové ryby pak loví a jedí se mi dělá špatně.

Jak to bylo na Labi?

Minimálně deset tun ryb zabil tento měsíc kyanid uniklý do Labe ze společnosti Lučební závody Draslovka v Kolíně. Stalo se že jim vlivem mrazivého podnebí zatuhl plovák sledující hladinu odpadní nádrže a ta vesele přetékala než si toho někdo všiml. Copak o to, nikdo není dokonalý, ale udivující je jaká byla následná neinformovanost, protože například sousední Německo kam nakonec veškerá tato jedovatá voda doteče informovali lépe novináři než úřady. Na druhou stranu je jistě potěšující přístup firmy jež celou věc způsobila, neboť ta svou vinu nepopírá a naopak chce s rybáři spolupracovat na nápravě škod.

Olejovky

Jako rybičky v oleji jsou nejznámější sardinky, ty však u nás pravděpodobně neulovíte, (to byl vtip) takže pokud máte zájem nakláat něco do oleje, tak si budete muset vystačit s nějakou jinou rybou. Vhodnější jsou na tyto účely ryby menší, a to jak druhově tak i samotnou velikostí. Osobně jsem nakládal jen párkrát, nicméně i tak se mohu o tyto zkušenosti podělit: Vhodnější jsou spíše řezy, nežli půlky či celé ryby. A to jak z důvodu dobrého využití místa, tak i protože se rychleji rozleží. Ryby tedy očistěte, rozkrájejte na menší kusy a vložte do sklenice. (teoreticky by teď stačilo zalít olejem, ale mnohem lepší je nechat tak dva dny nasolit, důvod je stený jako u přípravy zavináčů, rybí maso pustí vodu a později se tak nerozpadá) Po dvou či třech dnech slijte slanou vodu jež ryby pustily, znovu umyjte sklenici (nebo použijte jinou, výborné je tuto přípravu udělat ve větších sklenichích od zelí, 3.5 litru, a teprve poté použít menší zavařovačky) ryby naskládejte tak aby se úsporně využil prostor, ale ne namačkat, musí mezi ně volně natéct olej. Můžete ale nemusíte proložit nějakým kořením, čistě dle chuti, Jednou jsem ochutnával překvapivě dobré rybičky s česnekem.. Zalijte olejem.. (K tomu pár slov, je vhodné použít nějaký kvalitní olej, ideálně 100% slunečnicový.. Takové ty oleje za dvacku litr se naprosto nehodí, spíše by se neměly použít ani na namazání vrzajících pantů, totéž platí o všem s přísadou sojového oleje.. a hlavně ty lacinější jsou chemicky extrahované, a bez ohledu na ujišťování hygieniků že normy splňují se občas musí ten benzen do výroby doplňovat, kampak asi mizí?) zalijte pěkně až nahoru, tak aby byly všechny ryby potopené, a buď (malé množství) dejte do lednice ustát, a nebo (vhodnější) klasicky sterilizujte jako kompot, máte skoro jistotu že se nezkazí. Dobrou chuť.

Omluva

Chtěl bych se vám všem dnes oficiálně omluvit za to co se tu objevilo posledně. Bohužel jsem byl okolnostmi donucen okopírovat článek z novin, protože mi bylo tak blbě, že bych u počítače nevydržel tak dlouho abych něco napsal. Snad se to již nebude opakovat.

Dp Praha

Na to, aby člověk zažil dobrodružství, nemusí jezdit do exotických míst. Stačí jezdit pražskou HROMADNOU dopravou. Už jsem si zvykla na bezdomovce, jejichž domovem je tramvaj, kterou zútulňují nesnesitelným pachem a občas i produkty své látkové výměny. Zvykla jsem si na to, že revizora sice neobyčejně zajímá, zda já mám jízdenku, ale opilého bezdomovce raději obejde obloukem. Pokud obtěžují agresivní opilci na autobusové zastávce cestující, také to nikoho nezajímá. Policie zasahuje sice proti kuřákům v bláhové naději, že je odnaučí kouřit, ale hulákající podivné postavy s krabicemi vína i ona obchází obloukem. Nedivím se. Otevřené bércové vředy a choroby všeho druhu odstraší každého.

Ryby malé i velké

Samozřejmě že každého rybáře potěší pokud už náhodou chytí nějyký ten kapitální kousek, rybu rekordních rozměrů. Podobné úlovky jsou však vhodné jen jako trofej, chlubit se s fotografiemi, případně preparovanou hlavou ryby vypadající spíše jako tlama krokodýla. Upřímně si řekněme, že k jídlu se takové rybky příliš nehodí. K tomu jsou vhodné spíše ty menší a mladší, ideálně pochopitelně ty jež žijí v čisté vodě a ne v humusu řeky u velkého města.

Pískoř pruhovaný

Pískoř (piskoř) pruhovaný, latinsky Misgurnus fossilis je rybou o velikosti asi 25-35 centimetrů, která žije v různých bahnitých a stojatých vodách. Tvar těla je dlouhý a úzký, má vousky okolo úst a na bocích a ploutvích střídavě tmavé a světlé pruhy. Přežívá i ve vodě s malým obsahem kyslíku, protože si pomáhá polykáním vzduchu, kde se potom kyslík vstřebává ve střevě.

Nový rok je tu

Za pár měsíců se sebereme a sedneme někam k řekám v naději na pěkný úlovek. A tentokrát se přidám, konečně mám rybářský lístek, na těch pár upytlačených kapříků se může zapomenout, stejně jestli to bylo za několik let 5 ryb, tak víc ne. A tak bych vám chtěl pěkně vespolek popřát pěkný nový rok, a co největší úlovky.