Kapr na černo

jedná se o jeden z tradičních českých pokrmů. A jak se tedy dělá? následovně: Potřebujete kapra, kořenovou zeleninu, ocet, cibuli, pepř, nové koření a bobkový list. Dále trochu povidel, cukru vína, rozinek, mandlí a sušených švestek. A kousek tvrdého perníku. Vemte porce ryby a uvařte (či spíše poduste) je v následující omáčce: Nakrájenou zeleninu dejte do hrnce, zalijte vodou a nechte povařit. Když je měkká tak ji můžete rozmixovat, nebo pasírovat, ale není nutné. Přidejte něco povidel, nechte opět rozvařit. Zhustěte nastrouhaným perníkem, oslaĎte dle chuti, přidejte víno, ocet a nakonec rozinky, nasekané mandle a suché švestky. A vložte rybu a udělejte jí doměkka. Tradičně se podává s knedlíkem. (a potkal jsem variantu, kde doporučovali přidat černé pivo, nezkoušel jsem)

Rybí polévka

Ku přípravě tohoto lahodného pokrmu budete potřebovat rybí hlavu, (nemusí být jen jedna) mrkev, petržel, celer a cibuli. Z hlavy vyloupejte oči, oškrábejte šupiny a vložte do hrnce. Zeleninu očistěte, osmahněte na pánvi a přidejte do hrnce, zalijte přiměřeným množstvím vody, a dejte vařit. Připravte si mjáslovou jíšku. Po dovaření polévky vyjměte hlavu, a naopak vsypte jíšku. Dosolte del chuti a podávejte.

Zapečené filé

Tohle jídlo mi posledně udělala jedna známá. Přiznám se, kdybych ho napřed neochutnal ale poslouchal jak se dělá, tak by mi to připadlo divné, ale takhle jsem měl napřed jsitotu, že je to poživatelné. A přitom základní princip je neskutečně jednoduchý. Vemte mražené filety ryb (a nepochybně i čerstvé) položte na plech. Osolíte, okořeníte, podlijete smetanou a pohodíte zeleninou. Upéct a sníst. Propečená smetana sz zeleninou poskytne vynikající omáčku, tkaže mohu doporučit jako přílohu něco sajícího. Určitě se osvědčily brambory, šla by rýže, těstoviny..

Kapr jako řízek

Abych nikoho neurazil, tak musím začít tímto tradičním českým pokrmem z kapra. A jak to bude znít divně, jedná se vlastně o dva recepty v jednom. Záleží totiž jestli budeme jako základ řízku používat podkovy nakrájené z kapra, nebo od žeber seřízlý filet masa.
Stejně je na začátku nezbytné mít patřičného kapra. Mohu doporučit dvě drobnosti. A) velká ryba má také větší kosti, takže se nezapichují do krku. B) Ryba z řeky je lepší než z rybníka. Tam má totiž kapr tendence nasáknout bahnitou příchutí a to njení úplně ideální. (pravda, poradil mi posledně kamarád, že bahnité příchuti se ryba zbaví namočením jednotlivých porcí do mléka, ale ještě jsem neměl možnost to odzkoušet.) Ale zpět k vaření. Máte tedy nyní nakrájené maso, ať již filety nebo podkovy. Oboje je potřeba osolit a obalit v klasickém trojobalu. (mouka, vejce, strouhanka) Smažíme doměkka na pánvi na másle či oleji. (dle chuti, já osobně nejraději máslo) Podáváme s brambory, salátem, dá se i s chlebem.

Recepty

Jelikož jídla z ryb nepochybně patří k rybám, tak jsem se rozhodl trochu rozšířit působení tohoto blogu a odzítřka se zde budete moci setkat i s recepty, návody a různými vychytávkami jak upravit ryby. A jelikož sbírku receptů mám docela solidně vyvinutou tak se máte všichni na co těšit. A také začnu přidávat i popisy ryb co nejsou z čech.

Mník jednovousý

Mník je nenápadnou rybou schopnou žít ve všech oblastech Čech. Jeho význam je relativně malý, je řazen mezi ryby važadující zvláštní pozornost. Běžné úlovky mívají 0.3 až 0.5 kilogramů, je však zadokumentován případ 180cm a 27,5kg. Tento byl chycen na alijašce. (nepletu li se, tak jsem zaslechl cosi o tom, že mník je velice dobrý uzený, ale kde by jich člověk chytil tolik, aby to mělo smysl?)

Candát

Žije v oblastech středních a dolních toků a stojetých vod. Je velmi hospodářsyk ceněnou rybou, neboť jelikož je dravec tak čistí své okolí od plevelných ryb. Je též velmi ceněn jako sportovní úlovek. Váhy ulovených ryb je okolo 1,5-2,5 kg. Brání místo kam nakladl své jikry. Občas bývá k vidění jako pochoutka v restauracích.

Parma obecná

Parma obecná žija v našich řekách převážně v parmovém pásmu. (pročpak se to pásmo asi tak jmenuje? třeba protože v něm žije něco jiného..) Je oblíbenou rybářskou kořistí. Běžné úlovky mívají okolo 1-2kg, byl však zaznamenán i rekordní kousek nad 12kg o délce 100cm. Je potřeba ji kuchat opatrně, vnitřnosti jsou jedovaté.

plzen

Zájezd do Norska či Švédska a možná i automobil čeká na vítěze prvního ročníku prestižního rybářského závodu Plzeňská udice 2005, který 2. dubna pořádá na Seneckém rybníku v Plzni místní organizace Českého rybářského svazu Plzeň 3e City společně se Správou veřejného statku města Plzně a Úřadem městského obvodu Plzeň 1. Senecký rybník o rozloze bezmála osm hektarů patří městu a slouží jako chovný.

Už tři roky jsme ho nelovili. Dáváme tam velké ryby, takže se během závodů můžeme těšit na kapitální úlovky, jako jsou desetikiloví kapři,“ řekl Jaroslav Frydrýn ze Správy veřejného statku. Vzhledem k omezenému přístupu ke břehům rybníka bude počet soutěžících limitován. „Může se jich přihlásit maximálně osmdesát. Abychom trochu eliminovali okruh zájemců, stanovili jsme startovné na 1000 korun,“ uvedl Jan Urbánek, který zajišťuje organizaci závodu.

Jaká bude cena pro vítěze, záleží podle Urbánka na tom, jak se podaří prodat zhruba padesát reklamních míst. „Máme představu, že se auto na udici nakonec povede. Když sponzory neseženeme, i tak zájezdy do rybářsky atraktivních míst v Evropě jsou hodnotnou cenou,“ konstatoval Urbánek.

Jaká pravidla soutěže organizátoři stanovili?
Závod je rozdělen na dva poločasy. Začíná se v šest ráno a končí ve čtyři odpoledne. „Hodnotí se kapr a všechny druhy ryb, které mají stanovenou zákonnou míru. Délka ryb se boduje. Vyhrává ten, kdo dosáhne nejvíce bodů. Při jejich rovnosti rozhoduje jednotlivý větší úlovek kapra. Samostatně se hodnotí i úlovek největšího kapra,“ vysvětlil Urbánek.

K lovu mohou závodníci použít pouze jeden prut s jedním jednoduchým háčkem a nástrahu rostlinného původu. „Vnadění a měření hloubly je povoleno až v průběhu závodů,“ dodal Urbánek. Každý účastník závodu si smí odnést domů jednoho kapra mezi 45 a 65 centimetry.
Podrobnosti o závodu včetně přihlášky je možné získat na internetové adrese www.rybariplzen.cz .

kapr

Pokud lovím kapry, pak dávám přednost klasickým nástrahám, jako jsou:
kolínka Protože se nejlépe ze všech těstovin napichují na háček a dobře ne něm drží. Vařím je jako všechny těstoviny, a to v osolené vodě. Jediný rozdíl je v tom, že se nevaří tak dlouho. Je potřeba je sledovat a nepřevařit je. Musí mít dostatečnou tuhost aby z háčku po nahození nespadli. Pak je dobré promíchat je se strouhankou, která po dopadu na dno udělá pro ryby lákavý oblak, takže působí jako vnadidlo.
Těsto:Pěknej kousekPoužívám těsto z hrubé mouky, kterou smísím s teplým mlékem a cukrem. Těsto nesmí lepit ani se drolit. Také nesmí být moc přeslazené. Ale je potřeba experimentovat a zjistit jaké ingredience jsou na tom určitém revíru účinné.
Houska:Dá se použít čerstvá houska, nejlépe střed. Pomalu se ve vodě rozpouští a proto je potřeba poměrně často přehazovat.Nebo lze použít pařenou housku. Houska se nechá chvíli v páře a následně se vylisuje na placku a nakrájí na kostičky o velikosti 1x1 cm. Dobře drží na háčku.ervi:
Existuje více druhů červů. Třeba mouční, masní nebo klasické žížaly. Na kapry je podle mě nejlepší klasická rousnice, která ovšem nemusí být moc velká. Kolem 8 cm délky bohatě stačí.

Ostnokožci

K ostnokožcům (Exinodermata) patří mj. velmi známé hvězdice (Asteroidea), vyskytující se v Jadranu v řadě druhů. Přes svůj půvabný a něžný zevnějšek jsou to mimořádně útoční a nenasytní dravci, kteří dovedou úplně zlikvidovat celé škeblové lavice značných rozměrů. Napadají škeble tak, že je obejmou a svými silnými rameny s přísavkami roztahují od sebe obě části lastury, často i po dobu několika hodin, až se jim padaří škebli rozevřít, pak ji vysají.

Mezi ostnokožce patří i ježovky (Exinoidea), rovněž velmi dobře známé všem návštěvníkům Jadranu jako mořští ježci. Na svém vápenatém povrchu těla mají ježovky vápenaté ostré bodliny. Vbodnutí do těla působí nepříjemné a bolestivé záněty. Útěchou pro ty, kteří byli takto postiženi může být, že moře, kde k úrazu došlo je mimořádně čisté, neboť ježovky se ve znečištěném moři nevyskytují. Ježovky se živí na dně přisedlými bezobratlými a řasami.

Parma

Na parmě je úžasné, že podobně jako řada dalších kaprovitých ryb může být chytána snad všemi technikami a dokonce i za použití umělých nástrah. Jediným limitujícím omezením je neustálá nutnost nabízet jakékoli nástrahy v blízkosti dna, protože pouze tam se mohou přiblížit na dosah vousatých úst. Dál už záleží na našem umění, štěstí a ochotě našich frňousatých zlatíček spolupracovat. To bývá většinou ten největší kámen úrazu.
A teď už k samotnému lovu parem. Je třeba skutečně vycházet z toho, že se jedná o ryby dna, živící se převážně živočišnou potravou. Můžeme jim předložit přímo jejich přirozenou potravu – larvy vodního hmyzu a jiné bezobratlé anebo jejich napodobeniny v podobě umělých mušek. Nejběžnější náhražkou vodního hmyzu budou pak samozřejmě bílí červi a v přikalené vodě je klasickou nástrahou rousnice. Velké exempláře parem ovšem nepohrdnou ani rybkou a při troše štěstí budou atakovat i vláčecí nástrahy.

síh

Síh peleď (a síh maréna) jsou u nás nepůvodní ryby, chované v chladnějších kaprových rybnících a v některých údolních nádržích. Jsou to cenné hospodářské ryby, jejich průměrný úlovek je 0.3-0.5 kg. Kříží se mezi sebou, neexistuje čistá populace peleďe ani marény.

Mřenka mramorovaná

Je malou rybičkou žijící v oblastech potoků a říček s pstruhy. Je jejich potravou, jinak naprosto bezvýznamná.

Ouklej obecná

Ouklej obecná je rybou žijící hojně na dolních tocích řek a v průtočných rybnících. Kříží se s bolenem, tloušťem a prelínem. Je rybou hospodářsky a rybářsky nezajímavou, pouze jako potrava pro dravce.

Cejn velký

Cejn velký je ryba hojně se vyskytující v hejnech na dolních tocích řek a ve stojatýchg vodách. V nádržích s nedostatkem dravců se dosti často přemnožuje. Rekordní úlovek pochází z norska, a měl 50cm a 2,4kg. Běžná ryba má 0,5-1kg. Kříží se s ploticemi a cejnkem malým.