Jak na pstruhy

Asi nej klasičtější způsob jak chytit pstruha je pěkně si vymakat ve ktré říčce mají své oblíbené úkryty ve skalních puklinách, a pak je prostě chytat holou rukou. Tak to dělali lidé v podhorských oblastech odjakživa, a je to asi nejůšpěšnější metoda co do rychlosti a počtu chycených ryb. Ale zase, vode ve které pstruh žije bývá pěkně ledová, a tak pozor na vlastní zdraví.

Řeky pod ledem

Rybníky normálně zamrzají, a aby se ryby neudusily, tak jim rybáři prosekávají led, aby alespoň k části hladiny měl přístup vzduch, avode se tak mohla obohatit o potřebný kyslík. Ale dnes si již málokdo umí představit že v dobách kdy města neprodukovala tolik tepl,ých odpadů a na březích nestály elektrárny vypouštějící teplou vodu tak zamrzaly i řeky, přesněji jejich hladiny. Tam ovšem problém s kyslíkem nenastával, protože každá řeka a říčka má občas nějaký ten jez, kde se voda obohatila o kyslík. Nicméně i tak myslete na to, že i ryby musí dýchat, a zamrzlý rybník i když lahodí oku a bruslím, tak rybám nepřinese příliš potěšení.

Kaprův konec

Dnes nastalo pro ryby velice smutné období, den kdy mnoho kaprů zhyne a skončí na pánvi a později talíři. Mimochodem, vánoční kapr není zdaleka nejstařší z českých tradic, dokonce by se dalo říct, že je jednou z těch novějších, vznikla údajně někdy před 150 lety. Každopádně vám všem přeji abyste letošní vánoce prožili co nejlépe.

Vánoce vánoce přicházejí

Lépe řečeno již jsou, zítra je sám hlavní štědrý den, jak se tomu u nás říká. A proto bych vám chtěl ještě než se na pár dní odmlčím naposledy popřát šťastné a veselé, ať se vám daří i v novém roce (pro případ že bych se mezitím nedostal k počítači) a hlavně ať se vám daří.

Návnady

Na co vlastně chytat ryby? Které zaberou na co? Je potřeby mít speciální návnady, těsta atd? Většina pokročilých rybářů přísahá na nějakou speciální metodu, extra návnadu, vlastnoručně dělané super třpytky nebo tak něco, ale řekněme si to poctivě do očí: Naprostá většina ryb zabere i na háček nataženou kuličku z chlebového těsta, případně žížala je skoro jistá. Jistě, ne že by byly všechny tyto pracně zhotovotvané návnady zbytečnost, ale prostě, obyčejný člověk co nezná svou řeku či rybník do posledního detailu je prakticky nemá možnost využít.

Štika

Štika obecná je jednou z našich největších dravých ryb. Dokonce po sumci úpplně největší a mezi rybáři je také patřičně ceněna, hlavně některé opravdu kapitální kusy délky bohatě přes metr, váhy dvaceti a více kilogramů. To už potom není jen tak ledajaká rybička, ale spíše poměrně solidně rostlý krokodýl, kterého dostat na břeh je bitva na mnoho hodin. Štiky se obvykle loví na malou rybku použitou coby návnada, a nežijí hned tak v každé louži.

Okoun

Okoun říční, ryba která je jednou z nejběžnějších u nás v mnoha vodních tocích a nádržích. Jeho pruhované tělo a ostnaté ploutve pozná snad každý. Jde o rybu dravou, která sežere skoro cokoliv co nesežere ji. Jsou k vidění i kusy o velikosti nad půl metru, 30-40cm je běžná velikost. Výborný smažený čerstvý, hned někde u rybníka.

Mník

Přesněji mník jednovousý, Lota lota. Noční dravec s dlouhým (50-80cm) štíhlým tělem, ploutvemi velmi protaženými k ocasu. Sladkovodní tresce příbuzná ryba, prý velmi chutná. Žije na horních tocích řek, v některých rybnících a přehradách. Na bradě má jeden dlouhý vous, od toho název.

Lín

Lín obecný (Tinca tinca) je jednou z ryb které žijí v poklidných, pomalých či stojatých vodách. Má lehce zavalité tělo, s malými šupinami, živí se drobným žovitem u dna. V některých zemích (například Francie) je brán za lahůdku. Někdy je chován spolu s kapry v rybníkách.

Hluboké vody

Jako napříkald údolní nádrže či zatopené lomy bývají obvykle značně rybnaté. A poměrně často se v nich skrývají v temných hlubinách kapitální trofejní kousky, obří sumce či štiky. Proto nikdy nepohrdejte vodou která vypadá tmavá a hluboká, skuste napřed nahodit udici a chvíli počkat. Ryby jsou stvoření vybíravá, nikdo neví, kdy a kde se jim zalíbí pobýt.

Cejn

Cejn je jednou z ryb žijících v pomalých či stojetých vodách. Je to ryba poměrně veliká, s šedomodrými ploutvemi a vysokým, ze stran zploštělým tělem. 6iví se dorbnými živočich ode dna. 6ije v mnohan rybnících a přehradních nádržích.

Dobrá voda

Ne, to nemá být reklama, ale prostě jen jednoduše řečeno: dobrá voda je pro rybáře voda taková, kde je hodně ryb. A právě o tom to je, co vlastně ryby potřebují k životu, kde se jim dobře daří. Což je různé, protože ryb (a teď mám na mysli jen ty sladkovodní) je mnoho, a každá má jiné nároky. ALe obecně by se dalo říct, že ryba prosperuje ve vodě čisté. Tedy, nemusí čistě vypadat, ale měla by být zašpiněná pouze přirodně, tedy bahnem, nebo řasami, ne chamickým sajrajtem.

Pstruh

Přesněji pstruh duhový, je jednou z ryb žijících v podhorských a horských oblastech, ve vodách s rychlým tokem a čistou ledovou vodou. Rádi se tam zdržují v tůňkách vymletých silným proudem, a také v mezerách mezi skálami, které tvoří často koryto těchto vod. Pstruh je ryba dravá, živí se malými rybkami, hmyzem.. JE to jedna z nejchutnějších českých ryb. (nejen českých..)

Kapr

Popisovat kapra by bylo nejspíše něco jako nosit dříví do lesa, protože jej každý zná. kapr je považován za krále našich vod, a mohu potvrdit, že takový který nevyrostl v bahnitém rybníce opravdu chutná znamenitě. Zato však bohužel naprostá většina ryb, (a snad všechny na krámě) toto nesplňuje ani náhodou. Takový kapr bahňák, to je teprve pochoutka.

Neryba

Co tedy může udělat obyčejný občan pro růst HDP? Jak tedy můžeme pomáhat se zvyšováním HDP? Velmi hezky to vyjádřil český filosof Jan Keller : „To, co se děje dennodenně v domácnostech je jedna velká sabotáž tržní ekonomiky. Vždyť pokud by se manželé rozvedli, přestali hospodařit společně, úklid si objednali u příslušné firmy a obědvali každý ve své restauraci či bufetu, prosperita země, měřena standardními ekonomickými ukazateli, by jednoznačně vzrostla. Pokud by navíc nevychovávali ani své děti a svěřili je do péče dětského domova, vytvořili by nové pracovní příležitosti v sektoru služeb. Prosperita země by zase o něco vyskočila. Vždyť jen vzrůst rozvodovosti přináší Spojeným státům americkým ročně více tržních příležitostí, než kolik obstará celá ekonomika Haiti. Naštěstí pro ekonomy a jejich bilancování se Američané rozvádějí stále častěji a přibližně polovina dětí zde již vyrůstá v neúplných rodinách. Jejich rostoucí kriminalita pak vytváří další tržní šance. Americký sen se tak pozvolna naplňuje“.

A bude ještě hůř

A to z mnoha různých důvodů na mnoha různých místech. Například v rusku je situace okolo aralského jezera velice zlá, díky odvedení vody na zavlažování se současná vodní plocha zmenšial již na méně než polovinu, a není problém si představit co to udělá se stavem ryb. Na jíných místech jsou problémem příliš veliké výlovy, přičemž nejsou do vody dodávány nové ryby. Jinde mají řeky betonová koryta, ve kterých prakticky nic neroste, a ryby tam tak nemají příliš potravy. Prostě člověk skutečně přizpůsobil krajinu obrazu svému.

Úbytek

Jak jsem chtěl již rozebrat včera, tak na všech vodách dochází bv současné době k úbytku stavů ryb, což může v dobách budoucích vést poměrně snadno s i kompletnímu vyhubení ryb v patřičné oblasti. Jde jen o snahy lidí. Jestli budou i nadále považovat za nejvýhodnější hychytat vše co mohou, nebo jestli se rozhodnou trochu mořský život šetřit. Tedy, nehaním samotné malé rybáře, chápu, že když jedinou alternativou pro ně je hlad rodiny teď hned, tak loví co to dá, ale přecijen by bylo potřeba nějak jim pomoci, aby v odlovwen=é vodě zůstaly alespoiň malé a mladé ryby.

Úbytek ryb

Je jevem pozorovaným ve světových mořích a oceánech již mnoho let. Dokonce již v antických dobách dokázali rybáři některé zátoky a zálivy zcela vyrybnit, což teprve dnes, kdy se na moře vydávají celé plovoucíá továrny, jež produkují rovnou tuny konzerv. A například Japonci důsledně nedodržují jakékoliv dohody, a loví si co je napadne a kde je napadne, v nejhorším případě mohou použít jako záminku vědecký výzkum ne?

Mučení

Irácký prezident Džalal Talabaní odmítl jako "nesmysl" obvinění, které vznesl bývalý irácký premiér Ajad Aláví, když konstatoval v rozhovoru pro týdeník Observer, že porušování lidských práv v současném Iráku je horší, než za Saddáma Husajna.

Talabani zdůraznil, že porušování lidských práv v současném Iráku nemůže být srovnáváno s koncentračními tábory a masovými hroby ze Saddámovy éry. Alávího výroky rozhněvaly šíity a Kurdy, kteří trpěli nejvíce za Saddámova režimu.

Allávího výroky, učiněné v rámci předvolební kampaně, však se zřejmě budou líbit sunnitské komunitě, míní společnost BBC. Sunnitští vedoucí politikové totiž opakovaně obviňují novou iráckou vládu, že mučí osoby ze sunnitské komunity, které silně podporuje povstalecké bojovníky.

Před čtrnácti dny bylo ve výslechovém středisku iráckého ministerstva vnitra nalezeno 170 vězňů, mnoho z nichž bylo vystaveno týrání, mučení a hladovění.

Treska obecná

Treska obecná je mořskou rybou. je to značně hodnotná sportovní kořist, bohužel je však do značné míry podceňována díky podřadnému filé, jež z ní bývalo do čech dováženo. Je to ryba o maximální velikosti až skoro dva metry a váhy pod metrák, běžné úlovky jsou však mnohem menší. Je jich mnoho v atlantiku, severním a blatském moři.

Jak se vlastně loví veliké ryby?

Pokud jde o sport, a ne rybaření na obživu (což není až tak přesné) tak na udici, podobnou té vaší. Ale ono je to opravdu výraz podobná, protože tato musí vydržet tah ryby o váze i nad půltunu, představte si, co by to provedlo s vaším proutkem. Takže představte si sice teleskopicky roztahovatelné ale patřičně mohutné trubkoví, na něm oka připomínající tažný úchyt od auta, vlasec má průměr několik mm a háček je hák daleko větší než ten klasický pirátský (místo ruky hák..) A k tomu všemu naviják který se opravdu hodně podobá tažnému zařízení od teréního auta, akorát že poháněný ručně. A rybář stojí na lodi, ne na břehu, tyhle rybky se musí lovit na hloubce. A také vytáhnout jednu podobnou rybičku trvá několik hodin, a šance, že se díky své síle osvobodí je docela veliká.

Tuňák obecný

Tuňák obecný (Thunnus thunnus) je dlaší z mimořádně cenných mořských ryb. Dorůstá velikosti i nad 5 metrů, a váhy skoro tunu, běžné úlovky jsou asi poloviční. Žije v teplých vodách, ale díky golfskému proudu i u pobřeží Norska. Má zavalité tělo, dlouhé hřbetní i řitní ploutve.

Mečoun

Mečoun obecný (Xiphias gladis) je jednou z opravdu velikých mořských ryb, dorůstá i pěti metrů délky, a váhy přes třičtvrtě tuny. Horní čelist přechází právě v onen známý měč, či spíše bodec, ploutve jsou srpkovité. Živí se malými rybkami a mlži, loví se na udici, na opravdu silný vlasec. (a ze své vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že má opravdu vynikající maso, kam se hrabe losos..)

Piloun obecný

Piloun obecný (Pristis pristis) je rybou mořskou, dorůstající velikosti až 4,5 metru. Má žraloku podobný tvar těla, zploštělou hlavu ze které jako rypák vyrůstá ona pila, po které je pojmenovaný: asi metr dlouhý plochý výrůstek posetý zuby. Jeho účel je pravděpodobně pouze k hledání potravy, ne k boji. Žije ve východním atlantiku, živí se rybami.

Letoun krátkoploutvý

Letoun krátkoploutvý (Parexecoetus mento) je jednou z malých rybek, jeho délka nepřesáhne 10 cm. Je však rybou velmi pohlednou, mě osobně připomíná motýla či skřítka. Žije v jižních oblastech pacifiku a indického oceánu, živí se palnktonem. Má tšlo celé stříbrné, jeho ploutve připomínají křídla.

Kančík žíhaný

Kančík žíhaný (Cichlasoma facetum) je rybou tekoucích vod a jezer při pobřeží jižní ameriky. Má silně zploštělé tělo, a velmi krátkou hlavu s vysokým čelem. Ploutve jsou v poměru k tělu (velkému do 30cm) značně veliké, obzvláště ploutev hřbetní. Celé tělo je pokryto vertikálními žlutými a černými pruhy. Živí se larvami hmyzu a malými měkkýši.

Vranka obecná

Vranka obecná (Cottus gobio) je rybou připomínající spíše pravěké obludy nebo středověké raky, nežli normálního obyvatele vody. Je dlouhá asi 10-15cm, a má kostnaté jak ploutve tak ocas. Žije v rychle tekoucích vodách, živí se larvami a potěřem u dna.

Sleď obecný

Sleď obecný (Clupea harengus) je rybou mořskou, preferuje čistou a poměrně chladnou vodu. Má stříbrné šupiny, hluboce vykrojenou ocasní ploutev a krátkou ploutev hřbetní. Dorůstá délky až 40cm, živí se živočišným planktonem. Velice jedlá ryba, například klasické zavináče mají být ze sledě.

Ostenec šedý

Ostenec šedý (Balistes carolinesis) je rybou mořskou, žijící ve středozemním a černém moři. jeho průměrná délka těla je mezi 25-40cm. Tělo má celkově zploštělé, a natolik vysoké, že z bočního pohledu připomíná kruh. Má veliké, silné šupiny, a malá ústa s mimořádně silnými zuby. Díky nim se živí živočichy, jež jsou před ostatními rybami chráněny silnou schránkou.

Aterina středoevropská

Aterina středoevropská (Atherina presbyter)je jednou z malých 10-15 cm velikých rybiček žijících v hejnech. Má ústa směřující vzhůru, až na úroveň očí. Stříbrné tělo, středně veliké šupiny. Živí se planktonem, normálně se zdržuje těsně pod hladinou.

Jelec tloušť

Jelec tloušť latinsky Leuciscus cephalus. je jednou z poměrně větších ryb (60-80cm, známy i výrazně větší kusy) žijící prakticky ve všech našich vodách. Má veliká orkrouhlá ústa. Jak popsat jeho celkový vzhled? Dalo by se říct, vypadá přesně tak, jak si představíte větší rybu. Zlatisté tělo, ploutve, veliký ocas. Mladí se živí malými bezobratlými, Velcí tloušti nepohrdnou rybou, žábou..

Hladkoun obecný

Hladkoun obecný (Mustelus mustelus) je rybou žijící ve východním atlantiku a ve středozemním moři, v hloubkách do 100m, nad písčitým i bahnitým dnem. Má protáhlé, proudnicovité tělo, zuby podobné rejnočím a oválné oči. Živí se měkkýši, korýši a drobnými rybkami ode dna.

Úhoř říční

Úhoř říční (Anguilla anguilla) je rybou o průměrné délce 70-120cm. Má hadovité tělo bez břišních ploutví, malé šupiny jsou hlouboko zarostlé v kůži. V době tření táhne do sargasového moře, kde umírá. Nově vylíhnutí mladí táhnou s golfským proudem ke břehům evropy, samci zůstávají v moři, samice táhnou proti proudu řek. Jsou vysazováni do přehrad, rybníků i řek, jsou hodnotnou kořistí.

Perlín ostrobřichý

Perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophalmus) je rybou velikou od 25 do 30 cm, má horní ůsta, velikou hřbetní a ocasní ploutev, a na břiše má jakýsi kýl z ostrých šupin. Tělo je ze stran zploštělé. Běžně žije na dolních tocích řek, ve slepých ramenech a tůních. Je častou kořistí štik a candátů.

Žralok bílý

Žralok bílý (Carcharodon carcharias) je obávaným žralokem lidožroutem. Dorůstá délky až 8 metrů, má onu trojúhelníkovitou žraločí ploutev, které se obávají plavci. Žije v teplých mořích, převážně v oblasti šelfu. Má malé oči a vřetenovité tělo. Živí se vším možným, včetně matračky a psa. (čelisti. Ne, dělám si srandu, živí se rybami, lachtany, delfíny, vším co před ním neuteče, a co není dostatečně velké, aby dohnalo a sežralo jeho.)

Střevle potoční

Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) je malou (6-8 cm) kaprovitou rybkou žijící v podhorských bystřinách a potocích. Žije často ve velikých hejnech, je významnou součástí potravy pro pstruhy.

Parma nízkotělá

Parma nízkotělá (Barbus plebejus) je rybou žijící v čisté tekoucí vodě, kde se živí drobnými živočichy ode dna. Má protáhlé štíhlé tělo, s mírně vyklenutým břichem. (tohle tak kdybych mohl říct o sobě) Středně velké šupiny, vykrojenou ocasní ploutev, šedohnědý hřbet, bílé břicho. Je to ryba o velikosti asi 25 až 30 cm.

Ostroun obecný

Ostroun obecný (Squalus acanthias) je rybou mořskou, o velikosti až asi 1,25 metru. Žije v atlantiku, v hejnech i o tisíci rybách, živí se živočich na dně. Má protáhlé, štíhlé tělo, širokou hubu plnou zubů a celkově žralokovitý tvar těla. (Vcelku pochopitelně, je to nejběžnější žralok severního atlantiku.)

Mihule mořská

Mihule mořská (Petromyzon marinus) je rybím parazitem žijícím v evropských pobřežních vodách. Má 50-75 cm dlouhé úhořovité tělo, bez postraních ploutví.

Lipan podhorní

Lipan podhorní (Thymallus thymallus). Proč ne podhorský? Podle mě by to lépe odpovídalo, ale holt někdo ho pojmenoval podhorní, tak je podhorní. Jde o rybu asi půl metru dlouhou, stříbrné barvy, s mimořádně velikou hřbetní ploutví. Lipan žije po celé evropě s výjimkou Španělska a jihu Francie. Dává přednost čistým tokům s rychlým proudem. Žije v malých hejnech, živí se larvami hmyzu, korýši a mlži. Je vzdáleně příbuzný s lososem a pstruhem.

Huňáček severní

Huňáček severní (Mallotus villosus) je rybkou o velikosti asi 20 cm. Má protáhlé válcovité tělo porostlé drobnými stříbrnými šupinami. Dospělí samci mají u postraní čáry na šupinách zvláštní výrůstky, něco jako chlupy. Žije v arktických oblastech Atlantického Oceánu.

Drsek větší

Když tu byl včera blatňák menší, tak dnes muselo přijít něco většího na vavážení. Jde o rybu zvanou drsek větší (Zingel zingel). Má vřetenovité tělo, několik černých pruhů, je dlouhý asi 40cm. Žije na dolních tocích řek, živí se bezobratlými a drobnými rybkami. Je to ryba okounovitá a chráněná. Pokusil jsem se najít foto, ale nalezl jsem jen drska menšího.

Blatňák menší

Ryba zvaná Blatňák menší (Umbra pygmaea) je rybičkou o velikosti asi 10-15 centimetrů, žijící v bažínách a mělkých tůních na východě USA. Má hřbetní ploutev posunutou hodně dozadu, břišní ploutve těsně před začátkem hřbetní, ocas je zaoblený. Šupiny pokrývají i hlavu. Živí se malými bezobratlými.

jak se dělá sushi?

JAk si udělat tradiční japonské jídlo sushi? nu, není to zcela jednoduché, ale ani tak složité, jak byste mohli myslet podle ceny v různých restauracích. V první řadě potřebujete rýži, a potom kvalitní, pokudmožno čerstvou rybu. (tedy, pokud hodláte vařit rybí sushi) Rýži je potřeba propláchnout, nechat dobře okapat, a poté vařit ve veliké nádobě, ne zcela doměkka. Ve druhé nádobě svařte trochu octa, cukru a soli, ideální je přidat lžičku glutasolu. Tuto směs přidejte na slitou hotovou rýži, a nechte ji co nejrychleji zchladit. Tím máte rýžovou část připravenou. A k tomu dodám (a japonci a ostatní milovníci by mě hnali.) že jako rybu lze přidat prakticky cokoliv, hlavně se to dobře okoření, a pak sní. Tradiční příprava sushi je však o malých kouskách syrové ryby, pouze okořeněné, přidané do již zmiňované rýže.

Sumeček americký

Sumeček americký (Ictalurus nebulosus) je rybou dorůstající ve volné přírodě až 30 cm, chová se však i v akváriích, kde je však menší. Pochází původně ze severní ameriky, byl na konci devatenáctého století nasazen do mnoha rybníků, okdud unikl i do řek, místy je velmi hojný. Je všežravý, má osm vousků okolo úst, lysou kůži a mezi hřbetní a ocasní ploutví má malou tukovou ploutvičku. (poznámka, je dobrý na másle)

Okounek pstruhový

Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) je rybou původně severoamerickou. Dnes se chová v některých jihočeských kaprových rybnících. Má přední část hřbetní ploutve výrazně nižší než zadní. Jeho samci hlídají potěr a jikry. Dorůstá velikosti asi 30-35 centimetrů. Jej, tak si říkám, hlava, ocas.. To by bylo akorát tak na zavináče.

Zavináče

Zavináč je jednou z forem která chutná i těm co normálně ryby moc nemají rádi. Ale jak ho naložit? Hned dodám návod: potřebujete ryby, (asi tak deset kusů malých ryb, případně se dají použít mražení sledi, ty koupíte poměrně levně v jakémkoliv supermarketu a i jinde)a cibulku na proložení (podle chuti, 2-3). A na nálev asi 1/4 litru vody, zhruba totéž octa, (dle chuti kyselejší či méně přidat/ubrat) asi 10dkg cukru, (totéž co ocet, dle chuti.) sůl, pepř, bobkový list, nové koření, hřebíček. Ryby očistěte, nastrkejte do nerez misky, nebo nejlépe skleněné zavařovačky, prokládejte cibulí. Nálev svařte a horkým přelijte obsah sklenice. Nechte alespoň 48 hodin odstát. (raději déle). Recept ukraden z: Dadalova kuchařka

Parejnok elektrický

Parejnok elektrický (Torpedo marmorata) sem spadá spíše jen jako rarita, naprosto jistě ho nikde poblíž čechám nepotkáte, a tím jistěji neulovíte. (V zoo by vás hnali, a jinde snad opravdu není) Je poměrně jednoduše k poznání, protože má ploché tělo, narozdíl od rejnoka zakulacené. (rejnok je do kosočtverce) Má žábry umístěné na spodní straně těla, má dva elektrické orgány, jimiž je schopen vytvářet výboje o poměrně vysokém napětí. Žije v atlantiku, malé počty se vyskytují i v průlivu La Manche. Živí se korýši a měkkýši ode dna.

Cejnek malý

Cejnek malý (Blicca bjoerkna) je rybou dorůstající velikosti 20-30cm. Má vysoké, ze stran zploštělé tělo porostlé stříbrnými šupinami, a načervenalé základny ploutví. Žije v pomalu tekoucích řekách, jezerech a říčních ramenech. Místy patří mezi velice hojné ryby.

Ostroretka stěhovavá

Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) je ryba jejíž jméno je opravdu přiléhavé. Má totiž na spodní čelisti rohovité výrůstky jimiž seškrabává z kamenů řasy jimiž se živí. Jde o rybu dlouhou 30-40 cm, žijící v podhorských řekách v oblasti podunají. V době tření táhna až do horských oblastí.

Obalované filé

Ano, to je další věc co se dá s rybím filé provést. lze ho obalit jako klasický řízek a usmažit tak. Potřebujete k tomu rybu (ať již kostky, nebo filety jakožto půlky) vejce, mouku, strouhanku a sůl. Ryby vemte, osolte a obalte je napřed v mouce, pak v rozšlehaném vajíčku a nakonec ve strouhance. Usmažte po obou stranách do měkka, a podávejte s bramborem, salátem, kaší, po libosti. Vhodný je také citron, stejně jako k řízku.

Hrouzek obecný

Hrouzek obecný (Gobio gobio) je drobnou 10-12 cm velikou rybkou žijící u nás prakticky ve všech vodách, a to jak tekoucích tak i stojatých. Žije v hejnech a živí se dorbnými bezobratlými.

Ucha

Ucha (ruská rybí polévka) se připravuje následovně: Vezmete ryby, brambory, mrkev, celer a petržel. Dále bobkový list, pepř a sůl. Ryby očistěte, usekejte jim hlavy a ocasy, brambory a sotatní zeleninu oloupejte a nakrájejte. Nechte vařit osolenou vodu, vložte do ní rybí hlavy, ocasy, brambory a zeleninu. Nechte pomalu vařit asi 20 minut, pak vyberte hlavy, ocasy, sebrete pěnu a polévku přeceďte. Přidejte koření a kusy ryb, a nechte vařit dalších asi 20 minut. Pak vhoďte něco zelené petrželky a případně estragonu na ozdobu, a nechte polévku asi 10 minut odstát.

Pstruh na másle

Asi nejlepší z českých ryb je potoční pstruh. Hlavně když je opravdu čerstvý, chycený někde v horském potůčku, tak ledovém až vám tuhnou ruce. a jak ho udělat nejlépe? Nu, napřed vyčistit, ale to je snad nezbytné u jakékoliv ryby. Pak jej obalte v hladké mouce a vložte na pánev do rozpáleního másla. ryba se smaží vcelku, tj i s hlavou a ocasem. Na talíři je dobré si jí trochu zakápnout citronem, ale každému podle chuti.

Česnekové krevety

Česnekové krevety se výborně hodí jako netradiční jídlo k rýži nebo těstovinám. Potřebujete krevety, (Balíček vyloupaných, nebo o něco víc celých, celé lépe vypadají, ale musí se loupat, a tudíž zdržují. Nemluvě o zamatlyných rukách u stolu.) olej, sůl, citronovou šťávu. Víno, sladkoui papriku, něco chili, nebo chili omáčky. Utřete česnek se solí. Rozpalte olej, vhoďte na neě všechny složky kormě krevet a tka dvě-tři minuty podust ať se chutě spojí. Přidejte krevety, (předem polité teplou vodou, ne kus ledu) A máte hotovo. Výborné, rychlé, (a v případě že počítáte krevety cca 40kč) tak nepříliš drahé jídlo. (večeře pro 3-4 lidi za necelých 60kč)

Candát po Rusku

Candát (nebo cokoliv jiného) na Ruský způsob. Potřebujete k tomu cca 3/4kg ryby, 1/2l smetany, trochu másla, jednu cibulku, 1/4l bílého vína, žloutek, několik kuliček celého pepře, bobkový list, lžíci rajského protlaku, lžíci hladké mouky. Na másle osmahněte cibuli, pepř a bobkový list. Přidejte nakrájenou a osolenou rybu, osmahněte po všech stranách, zalijte vínem a poduste. Měkkou rybu vyjměte. Zbylou šťávu přeceďte, přidejte rajčatový protlak, zaprašte moukou a povařte. Přidejte smetanu s rozšlehaným žloutkem a již jen prohřejte. Vložte rybu a podávejte. (Případně ozdobte čímkoliv co se vám bude zdát vhodné, jedna z možností je kolečko citronu, (ideálně s kaviárem))

Sardel obecná

Sardel obecná (Engraulis encrasicolus) je rybkou žijící v atlantiku od západní afriky až po Norsko, a v Středozemním a Černém Moři. Jde o rybku dlouhou 10-15cm, stříbrné barvy, se štíhlým, ze stran zploštělým tělem. Má na svou velikost velká ústa, její hřbetní ploutev je umístěna v polovině délky těla. Živí se planktonem.

Jeseter velký

Jeseter velký (Acipenser sturio) je rybou vyskytující se podél evropských břehú od Norska až po středozemí. Je opravdu veliký, běžně 2 metry, ale vyskytly se případy i nad 5 metrů. Je na hřbetě kryt kostěnými výrústky, jeho hřbetní ploutev je umístěna značně vzadu. Má tvar těla docela podobný žralokům, což mu umožňuje rychlé plavání. před bezzubou tlamou má jakýsi rypák, což mu umožňuje rýt na dně. Živí se bezobratlými.

Kapr na černo

jedná se o jeden z tradičních českých pokrmů. A jak se tedy dělá? následovně: Potřebujete kapra, kořenovou zeleninu, ocet, cibuli, pepř, nové koření a bobkový list. Dále trochu povidel, cukru vína, rozinek, mandlí a sušených švestek. A kousek tvrdého perníku. Vemte porce ryby a uvařte (či spíše poduste) je v následující omáčce: Nakrájenou zeleninu dejte do hrnce, zalijte vodou a nechte povařit. Když je měkká tak ji můžete rozmixovat, nebo pasírovat, ale není nutné. Přidejte něco povidel, nechte opět rozvařit. Zhustěte nastrouhaným perníkem, oslaĎte dle chuti, přidejte víno, ocet a nakonec rozinky, nasekané mandle a suché švestky. A vložte rybu a udělejte jí doměkka. Tradičně se podává s knedlíkem. (a potkal jsem variantu, kde doporučovali přidat černé pivo, nezkoušel jsem)

Rybí polévka

Ku přípravě tohoto lahodného pokrmu budete potřebovat rybí hlavu, (nemusí být jen jedna) mrkev, petržel, celer a cibuli. Z hlavy vyloupejte oči, oškrábejte šupiny a vložte do hrnce. Zeleninu očistěte, osmahněte na pánvi a přidejte do hrnce, zalijte přiměřeným množstvím vody, a dejte vařit. Připravte si mjáslovou jíšku. Po dovaření polévky vyjměte hlavu, a naopak vsypte jíšku. Dosolte del chuti a podávejte.

Zapečené filé

Tohle jídlo mi posledně udělala jedna známá. Přiznám se, kdybych ho napřed neochutnal ale poslouchal jak se dělá, tak by mi to připadlo divné, ale takhle jsem měl napřed jsitotu, že je to poživatelné. A přitom základní princip je neskutečně jednoduchý. Vemte mražené filety ryb (a nepochybně i čerstvé) položte na plech. Osolíte, okořeníte, podlijete smetanou a pohodíte zeleninou. Upéct a sníst. Propečená smetana sz zeleninou poskytne vynikající omáčku, tkaže mohu doporučit jako přílohu něco sajícího. Určitě se osvědčily brambory, šla by rýže, těstoviny..

Kapr jako řízek

Abych nikoho neurazil, tak musím začít tímto tradičním českým pokrmem z kapra. A jak to bude znít divně, jedná se vlastně o dva recepty v jednom. Záleží totiž jestli budeme jako základ řízku používat podkovy nakrájené z kapra, nebo od žeber seřízlý filet masa.
Stejně je na začátku nezbytné mít patřičného kapra. Mohu doporučit dvě drobnosti. A) velká ryba má také větší kosti, takže se nezapichují do krku. B) Ryba z řeky je lepší než z rybníka. Tam má totiž kapr tendence nasáknout bahnitou příchutí a to njení úplně ideální. (pravda, poradil mi posledně kamarád, že bahnité příchuti se ryba zbaví namočením jednotlivých porcí do mléka, ale ještě jsem neměl možnost to odzkoušet.) Ale zpět k vaření. Máte tedy nyní nakrájené maso, ať již filety nebo podkovy. Oboje je potřeba osolit a obalit v klasickém trojobalu. (mouka, vejce, strouhanka) Smažíme doměkka na pánvi na másle či oleji. (dle chuti, já osobně nejraději máslo) Podáváme s brambory, salátem, dá se i s chlebem.

Recepty

Jelikož jídla z ryb nepochybně patří k rybám, tak jsem se rozhodl trochu rozšířit působení tohoto blogu a odzítřka se zde budete moci setkat i s recepty, návody a různými vychytávkami jak upravit ryby. A jelikož sbírku receptů mám docela solidně vyvinutou tak se máte všichni na co těšit. A také začnu přidávat i popisy ryb co nejsou z čech.

Mník jednovousý

Mník je nenápadnou rybou schopnou žít ve všech oblastech Čech. Jeho význam je relativně malý, je řazen mezi ryby važadující zvláštní pozornost. Běžné úlovky mívají 0.3 až 0.5 kilogramů, je však zadokumentován případ 180cm a 27,5kg. Tento byl chycen na alijašce. (nepletu li se, tak jsem zaslechl cosi o tom, že mník je velice dobrý uzený, ale kde by jich člověk chytil tolik, aby to mělo smysl?)

Candát

Žije v oblastech středních a dolních toků a stojetých vod. Je velmi hospodářsyk ceněnou rybou, neboť jelikož je dravec tak čistí své okolí od plevelných ryb. Je též velmi ceněn jako sportovní úlovek. Váhy ulovených ryb je okolo 1,5-2,5 kg. Brání místo kam nakladl své jikry. Občas bývá k vidění jako pochoutka v restauracích.

Parma obecná

Parma obecná žija v našich řekách převážně v parmovém pásmu. (pročpak se to pásmo asi tak jmenuje? třeba protože v něm žije něco jiného..) Je oblíbenou rybářskou kořistí. Běžné úlovky mívají okolo 1-2kg, byl však zaznamenán i rekordní kousek nad 12kg o délce 100cm. Je potřeba ji kuchat opatrně, vnitřnosti jsou jedovaté.

plzen

Zájezd do Norska či Švédska a možná i automobil čeká na vítěze prvního ročníku prestižního rybářského závodu Plzeňská udice 2005, který 2. dubna pořádá na Seneckém rybníku v Plzni místní organizace Českého rybářského svazu Plzeň 3e City společně se Správou veřejného statku města Plzně a Úřadem městského obvodu Plzeň 1. Senecký rybník o rozloze bezmála osm hektarů patří městu a slouží jako chovný.

Už tři roky jsme ho nelovili. Dáváme tam velké ryby, takže se během závodů můžeme těšit na kapitální úlovky, jako jsou desetikiloví kapři,“ řekl Jaroslav Frydrýn ze Správy veřejného statku. Vzhledem k omezenému přístupu ke břehům rybníka bude počet soutěžících limitován. „Může se jich přihlásit maximálně osmdesát. Abychom trochu eliminovali okruh zájemců, stanovili jsme startovné na 1000 korun,“ uvedl Jan Urbánek, který zajišťuje organizaci závodu.

Jaká bude cena pro vítěze, záleží podle Urbánka na tom, jak se podaří prodat zhruba padesát reklamních míst. „Máme představu, že se auto na udici nakonec povede. Když sponzory neseženeme, i tak zájezdy do rybářsky atraktivních míst v Evropě jsou hodnotnou cenou,“ konstatoval Urbánek.

Jaká pravidla soutěže organizátoři stanovili?
Závod je rozdělen na dva poločasy. Začíná se v šest ráno a končí ve čtyři odpoledne. „Hodnotí se kapr a všechny druhy ryb, které mají stanovenou zákonnou míru. Délka ryb se boduje. Vyhrává ten, kdo dosáhne nejvíce bodů. Při jejich rovnosti rozhoduje jednotlivý větší úlovek kapra. Samostatně se hodnotí i úlovek největšího kapra,“ vysvětlil Urbánek.

K lovu mohou závodníci použít pouze jeden prut s jedním jednoduchým háčkem a nástrahu rostlinného původu. „Vnadění a měření hloubly je povoleno až v průběhu závodů,“ dodal Urbánek. Každý účastník závodu si smí odnést domů jednoho kapra mezi 45 a 65 centimetry.
Podrobnosti o závodu včetně přihlášky je možné získat na internetové adrese www.rybariplzen.cz .

kapr

Pokud lovím kapry, pak dávám přednost klasickým nástrahám, jako jsou:
kolínka Protože se nejlépe ze všech těstovin napichují na háček a dobře ne něm drží. Vařím je jako všechny těstoviny, a to v osolené vodě. Jediný rozdíl je v tom, že se nevaří tak dlouho. Je potřeba je sledovat a nepřevařit je. Musí mít dostatečnou tuhost aby z háčku po nahození nespadli. Pak je dobré promíchat je se strouhankou, která po dopadu na dno udělá pro ryby lákavý oblak, takže působí jako vnadidlo.
Těsto:Pěknej kousekPoužívám těsto z hrubé mouky, kterou smísím s teplým mlékem a cukrem. Těsto nesmí lepit ani se drolit. Také nesmí být moc přeslazené. Ale je potřeba experimentovat a zjistit jaké ingredience jsou na tom určitém revíru účinné.
Houska:Dá se použít čerstvá houska, nejlépe střed. Pomalu se ve vodě rozpouští a proto je potřeba poměrně často přehazovat.Nebo lze použít pařenou housku. Houska se nechá chvíli v páře a následně se vylisuje na placku a nakrájí na kostičky o velikosti 1x1 cm. Dobře drží na háčku.ervi:
Existuje více druhů červů. Třeba mouční, masní nebo klasické žížaly. Na kapry je podle mě nejlepší klasická rousnice, která ovšem nemusí být moc velká. Kolem 8 cm délky bohatě stačí.

Ostnokožci

K ostnokožcům (Exinodermata) patří mj. velmi známé hvězdice (Asteroidea), vyskytující se v Jadranu v řadě druhů. Přes svůj půvabný a něžný zevnějšek jsou to mimořádně útoční a nenasytní dravci, kteří dovedou úplně zlikvidovat celé škeblové lavice značných rozměrů. Napadají škeble tak, že je obejmou a svými silnými rameny s přísavkami roztahují od sebe obě části lastury, často i po dobu několika hodin, až se jim padaří škebli rozevřít, pak ji vysají.

Mezi ostnokožce patří i ježovky (Exinoidea), rovněž velmi dobře známé všem návštěvníkům Jadranu jako mořští ježci. Na svém vápenatém povrchu těla mají ježovky vápenaté ostré bodliny. Vbodnutí do těla působí nepříjemné a bolestivé záněty. Útěchou pro ty, kteří byli takto postiženi může být, že moře, kde k úrazu došlo je mimořádně čisté, neboť ježovky se ve znečištěném moři nevyskytují. Ježovky se živí na dně přisedlými bezobratlými a řasami.

Parma

Na parmě je úžasné, že podobně jako řada dalších kaprovitých ryb může být chytána snad všemi technikami a dokonce i za použití umělých nástrah. Jediným limitujícím omezením je neustálá nutnost nabízet jakékoli nástrahy v blízkosti dna, protože pouze tam se mohou přiblížit na dosah vousatých úst. Dál už záleží na našem umění, štěstí a ochotě našich frňousatých zlatíček spolupracovat. To bývá většinou ten největší kámen úrazu.
A teď už k samotnému lovu parem. Je třeba skutečně vycházet z toho, že se jedná o ryby dna, živící se převážně živočišnou potravou. Můžeme jim předložit přímo jejich přirozenou potravu – larvy vodního hmyzu a jiné bezobratlé anebo jejich napodobeniny v podobě umělých mušek. Nejběžnější náhražkou vodního hmyzu budou pak samozřejmě bílí červi a v přikalené vodě je klasickou nástrahou rousnice. Velké exempláře parem ovšem nepohrdnou ani rybkou a při troše štěstí budou atakovat i vláčecí nástrahy.

síh

Síh peleď (a síh maréna) jsou u nás nepůvodní ryby, chované v chladnějších kaprových rybnících a v některých údolních nádržích. Jsou to cenné hospodářské ryby, jejich průměrný úlovek je 0.3-0.5 kg. Kříží se mezi sebou, neexistuje čistá populace peleďe ani marény.

Mřenka mramorovaná

Je malou rybičkou žijící v oblastech potoků a říček s pstruhy. Je jejich potravou, jinak naprosto bezvýznamná.

Ouklej obecná

Ouklej obecná je rybou žijící hojně na dolních tocích řek a v průtočných rybnících. Kříží se s bolenem, tloušťem a prelínem. Je rybou hospodářsky a rybářsky nezajímavou, pouze jako potrava pro dravce.

Cejn velký

Cejn velký je ryba hojně se vyskytující v hejnech na dolních tocích řek a ve stojatýchg vodách. V nádržích s nedostatkem dravců se dosti často přemnožuje. Rekordní úlovek pochází z norska, a měl 50cm a 2,4kg. Běžná ryba má 0,5-1kg. Kříží se s ploticemi a cejnkem malým.

makrelovec

Vyznačuje se dlouhým štíhlým tělem. Je obratným plavcem schopným prudce měnit směr pohybu. Po záseku na udici vyskakuje vysoko nad hladinu. Průměrná hmotnost je od 6 do 9 kg. Může však dosáhnout hmotnosti přes 80 kg a délky 2 m. Je považována ze jednu z nejchutnějších ryb.
Doba výskytu a lovu:
Způsob lovu: Obyčejně se loví na umělé či přirozené nástrahy vláčením za lodí a splaváváním přirozených nástrah. Loví se spíše vlsci spuštěnými přímo z lodě než na podpůrných ramenech. Také harpunou.

Zasady rybolovu

Rybář je při pobytu u rybníka povinen zachovávat pořádek a maximálně šetrně a ohleduplně se chovat k přírodě. Po ukončení chytání ryb je chytající povinen uklidit místo rybolovu a okolí. Odpadky musí být shromážděny v soudržném obalu a dopraveny do obvyklých odpadových nádob s režimem svozu v obcích. Toto ustanovení bude předmětem kontroly a jeho porušení bude posuzováno dle zákona 238/91 Sb. jako založení černé skládky s postihy dle zákona 200/90 Sb. (pokuta ve výši až 50 000,– Kč atd.). Porušiteli tohoto ustanovení nebude Rybářstvím Třeboň v budoucnu vydána povolenka k lovu ryb. Rybolov nelze zásadně provádět z míst, na která není umožněn okamžitý bezproblémový přístup kontrolním orgánům. Mládež do 10 let smí lovit v doprovodu a za dohledu osoby starší 18 let.

S ulovenými rybami je rybář povinen zacházet šetrně a dle rybářské etiky, zejména je nepoškozovat vláčením po břehu, násilným vyprošťováním zaseknutých háčků a trýznit ponecháním živých na suchu. Zakazuje se škrábání a kuchání ryb v katastru rybníků. Je též zakázáno stanování, táboření přes noc a rozdělávání ohňů ve výtopě rybníků. Majitel povolenky ručí za případné škody vzniklé jeho jednáním na stanovišti, vodním díle, na březích a zařízeních. Při výkonu rybolovu je nutné, aby lovící mezi sebou dodržovali vzdálenost nejméně 3 metry, při lovu přívlačí 20 m, pokud se nedohodnou na menší. Místo k lovu nesmí být žádným způsobem vyhrazováno. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že právo rybolovu lze vykonávat i na pozemcích před soukromými chatami, neboť majitelé chat mají od a.s. pronajaty pouze pozemky pod stavbami a výkon práva rybolovu nejsou oprávněni jakkoli omezovat.

btw

Abych nezapomnel. Zrovna ted na konci leta a v obdobi prichazejicich destu je fakt nejlepsi doba na to, aby jste zvedli svy sadelknaty zadky a vykopalli je k vode. Tam si rozlozte pruty a uzivejte si poslednich letnich dnu, a kdyz chytite neco jinyho nez sifilis, ci kapavku tak vam predem gratuluju. Zachovejte se lidsky a obet nezapomente poradne uklohnit a podelit s ni svou rodinu. preju hodne stesti a lovu zdar

Plotice obecná

Je velmi přizpůsobivá, najdeme ji téměř ve všech typech vod s výjimkou pstruhového pásma, vyskytuje se i v rybnících, ÚN. Při nedostatku dravých ryb se přemnožuje. Je to naše nejběžnější ryba, těží se sítěmi i sportovně, je vhodnou nástražní rybkou, je potravou dravců. Kříží se s cejnem velkým, cejnkem malým, ouklejí, jesenem, tlouštěm, ostroretkou a parmou obecnou. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,2 - 0,3 kg.

Lín obecný

Lín obecný žije v zarostlejších stojatých a pomalu tekoucích vodách. Taktéž se chová úmyslně v rybnících s kapry a je cennou sportovně lovenou rybou. Vyskytuje se v celé Evropě s výjimkou Skotska, Skandinávie a Balkánu. Má zavalité tělo s malýma očkama, a na horním rtu dva vousky. Ryba je pokrytá drobnými zlatohnědými šupinami, hřbet bývá hnědý až nazelenalý. Většina línů se exportuje do Itálie, Rakouska a Německa.

Okoun říční

Okoun je ryba vyskytující se velice často v tekoucích i stojatých vodách. V rybnících je považován za rybu plevelnou, v řekách je rybáři vítán. Je poměrně malou rybou většina úlovků má něco mezi 200 a 300g. Pozná se podle červené skvrny na hřbetě, hned za hřbetní ploutví. Je to jedna z ryb, která zabere prakticky na jakoukoliv návnadu, málem i na prázdný háček.

Štika

Š tika je naše nejkrásnější a nejsmrtonosnější dravá ryba.Žije ve všech vodách, ale kvůli potravě, kterou nachází převážně v plevelných rybách žije především v cejnovitém pásmu a ve stojatých vodách. Sportovní rybáři štiku s oblibou vyhledávají pro její živelnost a nezkroznost. Loví se většinou na třpitku, nebo živou návnadu. V pstruhových vodách je kvůli své vražednosti dost nežádoucím druhem

Sumec

Sumec je druhá největší česká ryba, hned po Vize. V proudících vodách žije povětšinou v cejnovém pásmu s hodně členitým dnem, ale můžete ho najít i ve stojatých vodách. Sportovně je to velmi ceněný druh a působí jako regulátor plevelných ryb (nejen, mezi rybáři kolují historky, že opravdu velkého sumce můžete chytat i na slepici) . U sumců se někdy vyskytuje albinismus, a je proslulý svou žravostí.

Pstruh

Pstruh je nejcenější rybou, která přináší radost do sportovního rybolovu. Je druhem který obývá pstruhové vody, vyhledává úkryty a je velmi plachý. Barevně je velice proměnlivý podle prostředí ve kterém žije. Ve vodě protékající lučinami bývá více do zelena, ve skalnatých vodách je velice tmavý i černýs bílými hvězdičkami. Je to snad nejchutnější ryba, kterou v Českých vodách můžete ulovit.

Plotice

Plotici najdeme skoro ve všech druzích našich i cizích vod. Vyskytuje se i v rybnících, jezerech, řrekách i nádržích, prostě kdekoliv si vzpomenete...Pokud je ve vodách nedostatek dravých ryb- jejich přirozených nepřátel, přemnoží se. Je to naše nejběžnější ryba, těží se sítěmi i sportovně, je vhodnou nástražní rybkou, je potravou dravců, ale jeinak je to plevelná ryba, kterou je vhodné ve vodách regulovat.

Kapr

Kapr je nejdůležitější ryba Českého rybníkářství, je velmi ceněnou sportovní rybou lovenou v rybnících, jezerech i nádržíchí. U kulturních kaprů jsou známy 4 fenotypy ošupení: lysoun, řádkový, hladký a šupináč. Pro ozdobu byli vyšlechtěni kapři zlatí, i tříbarevníí. Kříží se bez problémů s dalšími kaprovitými druhy. Průměrná váha lovených ryb je okolo 2 kg, ale samozřejmě se vyskytli i 10 kilový jedinci.